|
|
Elementární architektura / Galerie a muzeum architektury při FA VUT v Brně
Hertelová, Viola ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Téma, jež jsem si pro svou diplomovou práci zvolila, je kurátorování architektury jakožto možný přesah výuky architektury směrem k široké veřejnosti, ale i nástroj propojování institucí akademických i městských. Ve své práci budu zkoumat možnosti vzniku centra architektury v rámci Fakulty architektury VUT. Galerie a muzea architektury, potažmo nejrůznější další spolky a uskupení zabývající se architekturou, fungují často jako samostatné instituce. Já jsem se rozhodla řešit vznik podobného centra, jež jako takové v českém prostředí již řadu let chybí, cestou jeho zasazení do akademické půdy. V práci se budu nejprve věnovat teoretickému studiu možností prezentace a reprezentace architektury současně s novými přístupy v oblasti vystavování a kurátorování architektury. Následně se budu zabývat možnostmi propojení aktivit centra architektury a fakulty architektury. Cílem práce bude praktický návrh centra v rámci areálu VUT, pro který jsem zvolila prostor v blízkosti ulice Veveří v Brně známý též pod názvem Akademické náměstí. Pro koncipování návrhu centra bude pro mne důležitá analýza místa a nalezení možností jeho nového pojetí. Prostor Akademického náměstí je dnes v neutěšeném stavu a čeká na důležité gesto, jež místo dokáže sjednotit. Může jím být centrum architektury?
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kocourek, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Název napovídá řešení stále aktuálnějšího problému odkazu průmyslových areálů. Úkolem práce bylo zvážit možnosti nového využítí objektů v areálu bývalé přádelny v Brně, Obřanech. To s návazností na nejdůležitější objekt - bývalou Esslerovu přádelnu, který se měl dle zadání proměnit na školu architektury magisterského stupně pro celkem sto studentů. Práce se zaměřuje na napojení areálu na život obce, jenž má potenciál krystalického bodu. Řeší objekty samotné, hledá jejich vhodné využítí, přes komerční prostory či bydlení studentů. To vše je spojeno konceptem „sjednocení“, jež se propisuje celým místem a snaží se vytvořit jednoduché a přehledné a hlavně příjemné veřejné prostory. Samotná škola – budova bývalé přádelny – odhaluje největší sílu v jejím otevřeném prostoru, kdy lze přehlédnout celou její strukturu. V návrhu jsem vycházel z tohoto přesvědčení, jež šlo ruku v ruce s mou představou otevřené školy. Chtěl jsem vytvořit školu, kde by studenti mohli tvořit spolu, měli přehled o dění jiných studentů, konzultace pedagogů by se staly veřejnou záležitostí, jež by mohl přihlížet každý student ze školy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Bernátek, David Erik ; Vojtíšek, Jan (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Cílem závěrečné práce je studie novostavby Fakulty architektury VUT v Brně v areálu VUT na Údolní. V současnosti sídlí Fakulta architektury na Poříčí, v budově, která svými prostorovými možnostmi už nevyhovuje nynějším požadavkům pro výuku architektury a nenabízí možnost pro potřebné změny. Úvodní část práce se věnuje stanovení prostorových potřeb pro výuku architektury v 21. století. Dále se projekt věnuje zakomponování nové budovy Fakulty architektury do areálu z hlediska urbanismu a jejímu následnému architektonickému.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
České země byly od 18. století vyspělou průmyslovou části rakouské monarchie a Brno se stalo textilním průmyslovým městem. V polovině 19. století na volné ploše ostrova v Obřanech vzniká přádelna, kterou o 70 let později nahradil objekt, který je nyní předmětem diplomové práce. Během doby zde vznikly další objekty, sklady a kanceláře, které vytvářejí atmosféru průmyslového městečka. Přádelna s výrazně dominantní asymetrickou polohou u dnešního mostu přes řeku Svitavu se tak stává těžištěm činnosti na ostrově. Svým neoklasicistním dekorem, velkými členěnými okny připomíná spíše styl francouzských vodních zámků než průmyslovou halu. Symetricky objekt je narušen umístěním vodárenské věže u jihovýchodního nároží. Vnitřní struktura jasně vypovídá o původní funkční náplni, tedy o etážovém umístěním přacích strojů. Z ní je taky čitelná tektonika objektu, kdy nejvyšší podlaží je tvořeno rastrem štíhlých sloupů, zatímco v přízemí se jedná již o pilíře nesoucí tíhu všech podlaží. To právě podporuje mou volbu vytvořit ze čtvrtého podlaží volný ničím nedělený prostor s dvěma světlíky, čímž se i do hloubky přádelny dostane denní světlo. Dominanci přádelny nad ostrovem vyvažuje platan, který ještě více podporuje domněnku šlechtického sídla, neboť právě tyto stromy můžeme nalézt v mnoha zámeckých parcích. Právě tyto dva symboly živé a neživé přírody se stávají nosnými pilíři mého konceptu – dům a strom. V dnešní době, kdy ostrov neplní již funkci průmyslového areálu, tedy uzavřenou jednotku, by se měl stát opět přístupným široké veřejnosti. Do počátku 19. století zde byly volné zelené plochy. V mém návrhu ostrov čistím do podoby, kdy bude podřízen pouze výrazné hmotě přádelny a starému stromu. Ostrov tak nabídne chybějící zatravněnou plochu kontrastní k zalesněným okolním kopcům.
|
|
| |
host ::
RSS.